Při práci s obrázky může učitel potřebovat použít pouze část obrázku. Lze hovořit o tom, že učitel chce použít pouze detail z obrázku. Někdy také chce odstranit z obrázku některé části, které neobsahují informace, na které by měli žáci zaměřit pozornost. Tento námět je zaměřen na ukázku postupu změny velikosti obrázku spojený s oříznutím obrázku.

Lze říci, že nedílnou součástí většiny pracovních listů a formulářů pro laboratorní práce jsou zadání, která mají připraven prostor, do kterého žáci mají psát své odpovědi nebo svá zjištění. Jednou formou takového zpracování je vytvoření sady teček pro zápis odpovědi. Jednou z nesprávných cest, které řada učitelů používá, je v prostoru na předpokládané odpovědi udělat řadu teček. Je pravdou, že v tiskové podobě se jeví výsledek jako ten, který jsme požadovali. Ale problém nastává, když chceme takových sad teček udělat více v blízké vzdálenosti a chceme, aby každá vytečkovaná oblast byla stejně veliká. Většinou se potom v tiskové podobě objeví nesoulad mezi velikostí jednotlivých tečkovaných oblastí. A to i tehdy, když jsme odpočítali stejný počet teček vedle sebe. Hlavní důvod je v tom, že Word pracuje s tzv. proporcionálním písmem, které způsobuje rozdílné zhušťování teček psaných vedle sebe. Nelámejme si však hlavu tím, jak proporcionální písmo pracuje (to je na delší výklad), přijměme závěr, že vytváření prostoru pro odpovědi psaním sady teček není správné řešení. Pro vytvoření prostoru pro psaní odpovědí budeme používat ručně nastavené tabulátory.

Lze říci, že nedílnou součástí většiny pracovních listů a formulářů pro laboratorní práce jsou zadání, která mají připraven prostor, do kterého žáci mají psát své odpovědi nebo svá zjištění. Jednou formou takového zpracování je vytvoření sady teček pro zápis odpovědi. Jednou z nesprávných cest, které řada učitelů používá, je v prostoru na předpokládané odpovědi udělat řadu teček. Je pravdou, že v tiskové podobě se jeví výsledek jako ten, který jsme požadovali. Ale problém nastává, když chceme takových sad teček udělat více v blízké vzdálenosti a chceme, aby každá vytečkovaná oblast byla stejně veliká. Většinou se potom v tiskové podobě objeví nesoulad mezi velikostí jednotlivých tečkovaných oblastí. A to i tehdy, když jsme odpočítali stejný počet teček vedle sebe. Hlavní důvod je v tom, že Word pracuje s tzv. proporcionálním písmem, které způsobuje rozdílné zhušťování teček psaných vedle sebe. Nelámejme si však hlavu tím, jak proporcionální písmo pracuje (to je na delší výklad), přijměme závěr, že vytváření prostoru pro odpovědi psaním sady teček není správné řešení.

Návrh pracovního listu pro laboratorní práci má tu vlastnost, že je zpracován na formát A4 na šířku do dvou sloupců. Zpracováním zadání práce do dvou sloupců lze výrazně uspořit nároky na papír. Před vlastním nastavením rozložení stránky na šířku a na dva sloupce je třeba si připravit rozměry prvků, které budou udávat konečný vzhled pracovního listu. Jedná se o okraje a mezeru mezi sloupci. Z hlediska estetického by bylo vhodné, aby levý okraj, pravý okraj a mezera mezi odstavci byly shodné. Nastavme tyto rozměry např. na velikost 1,5 cm. K tomu by bylo vhodné nastavit stejné rozměry i pro horní a dolní okraj stránky.

V pracovních listech a formulářích pro laboratorní práce je používáno vyplnění prostoru do konce řádku tečkami. Tato část je určena pro vyplnění odpovědí žáků. Prostor pro zápis odpovědi žáků by měl být na výšku dostatečně veliký, aby bylo možné text napsat ve velikosti, která bude čitelná pro kontrolu. Většinou pro tvorbu využíváme tečky, které ručně vkládáme do textu. V textovém editoru, ale můžeme využít nastavení Stylu odstavce, abychom pouze jedním kliknutím mohli nastavit parametry textu a pokračovat vytváření obsahu.